Bylo nebylo, ¿il byl jednou v Praze jeden relativn¿ spokojený pade-ä šede- sátník, otec dvou dosp¿lých d¿tí, ¿íkejme mu t¿eba pan X. Vystupoval pom¿rn¿ ¿asto a kriticky v médiích, ¿íkal, psal a svobodn¿ publikoval co si myslel, jeho knihy, na to, ¿e šlo více mén¿ o tituly odborné, se kupodivu dob¿e prodávaly i ¿etly, nebo¿ spojovaly s odborností i vtip. Jak se jeho ¿ivot postupn¿ zklid¿oval, s úlevou odhazoval všechny kdysi tolik stresující a frustrující touhy po poctách i krásných ¿enách, stäilo mu, ¿e restituoval n¿jaký ten majetek, z n¿ho¿ si po¿ídil krásný byt na Starém m¿st¿ präském, odkud to m¿l pár krok¿ do všech divadel, kaváren i do práce. Zkrátka idilka... ä do doby, ne¿ idilickou hladinu ¿ivota pana X, roz¿e¿ila ne¿ekan¿ sle¿na A. P¿vodn¿ jeho studentka, pozd¿ji milenka, druhá protagonistka našeho p¿íb¿hu. Byla p¿itom jak v¿kem, tak rodinným p¿vodem, v¿tšinou svých dosavadních obskurních zam¿stnání i mentalitou jeho nejmysliteln¿ji mo¿ným protikladem. Spojovala je snad osudová p¿itälivost? Šlo o chemii? Osudovou lásku? Nebo jen ob¿ strany cht¿jí vyu¿ít, co ¿ivot zrovna nabízí....? V této dob¿ také zu¿í v Praze boj o divadelní granty a pan X je p¿edsedou grantové komise. Kdo utrhne víc, alternativci, nebo komer¿áci, kdo víc profituje na lásce, mladé ¿eny a nebo starší mu¿i...? Pro¿ si vlastn¿ mladé ¿eny vybírají starší pány, jako své milence?